Mluvit je chyba

24. července 2018 v 9:46 | MOE
Každou neděli si připomínám;
že jsem jen otrok, jako každý z Vás;
chybujíc, - však má největší vina;
jsou výmluvy, že nepřišel pravý čas;
jen skrz slova předal jsem vám svůj vzkaz;
skutky nehledejte - nejsou, neexistují;
tím se velmi trápím a svědomí zpytuji;
zotročen egem, sic rvu se jak ďas;
jistotu i pochyby pilně ignoruji,
nenávidím to, - řvu znova a zas.

Každé ráno, když se do zrcadla podívám;
tvář civí - a kapky padají z řas;
neodpovídá to tomu, co teď prožívám;
jen čekám, zda-li se dostaví třas.
"Odvrhnou mě, nebo mě přijmou snáz?
Nepoznáte, že jsem člověk, co se lopotí?
Jak to, že věříte těm úsměvům robotím?"
Snáz mluvit, než snažit se je střást;
však myslím si svoje - na oko lichotím,
nenávidím to, - řvu znova a zas.

Každý okamžik života čekám;
mám moudro na ústech a jistý hlas;
bráním se tak ... - svůj strach tak převlékám;
mám úzkost v hrdle a na zádech mráz;
než řeknu hloupost, snad odejdeš včas;
stejně nás ty slova nesjednotí;
dlouhá chvíle - celé doživotí;
trpím, ale nevadí mi že ržáš;
skřípu zuby - přec nejsme despoti,
nenávidím to, - řvu znova a zas.

Teďka, když se nad dneškem zavzpomínám;
kdybys mě slyšel, za pravdu mi dáš;
že vše, co jsem dnes řekl, byla hovadina;
ztuhlou hubu snadno neuhlídáš
nenávidím to, - řvu znova a zas!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zlatice Zlatice | E-mail | Web | 24. července 2018 v 20:35 | Reagovat

Krásně píšeš. Druhý a třetí odstavec tvého psaní mě hodně silně oslovil. Po pravdě víc ten třetí jako by něco ve mně znalo každé slovo už dopředu… Zajímavé …
Prostě zvláštní pocit s tvého psaní mám,
tvá slova jsou uložena ve mně.
Já hledám je a v duchu si naříkám,
že raděj hlady pojdu v zimě.
Ale to přece nechci!!!
Tak do tepla honem utíkám,
a cítím v sobě jen klam.
Klam a smutek že nevím, co za slova to v sobě mám…

2 stuprum stuprum | Web | 25. července 2018 v 2:00 | Reagovat

Zpíváš jak mockingbird!

3 Martina Martina | E-mail | Web | 25. července 2018 v 7:04 | Reagovat

Krásná báseň, používáš neobvyklé ryby, prostě úžasné. Tvůj styl mě oslovil a určitě si další básničky přečtu.

4 MOE MOE | E-mail | Web | 25. července 2018 v 7:37 | Reagovat

[1]: Moc děkuji! :)
Zajímavé pocity z psaní tě provází,
sic možná je skrývá chlad a temnota.
Však není podstatné, kde pravda se nachází,
jít tmou je lepší, než zbaven být života.

[3]: Moc děkuji. Jsem jem amatérský posílek. Snažím se zapracovat na formě. Tohle byl pokus o Villonskou baladu. :)

[2]: Dikes. Jestli je to narážka na poslední řádek - na vysvětlenou - jde o satirický kousek javovského kódu :D

5 Zdeněk Hledač Zdeněk Hledač | E-mail | Web | 26. července 2018 v 8:13 | Reagovat

je znát, co zrovna čteš :-)

mě se to docela líbí, ten drajv... moc se mi nelíbí rýmy (zas/čas/včas/hlas...), rytmus je takový rozhrkaný... ale takhle obsáhlé dílko to snese, při kratší formě bys musel být ve vybírání slov mnohem pečlivější...
já nejsem dobrý kritik básní, ale když sis o to řekl :-) piš dál, poslouchej kritiku, ale taky se na ni zároveň vyprdni, piš jako TY, to je nejhlavnější...

6 MOE MOE | E-mail | Web | 26. července 2018 v 8:25 | Reagovat

[5]: Moc díky, že sis na mě našel chvilku, moc si toho vážím! :)

7 Mluvení Mluvení | Web | 26. července 2018 v 23:54 | Reagovat

Mluveí je katastrofa dnešní doby. Všichni mluví. Pořád.

8 Nauesin Nauesin | Web | 27. července 2018 v 14:53 | Reagovat

moc krásné!

9 MOE MOE | E-mail | Web | 31. července 2018 v 15:09 | Reagovat

[7]: To je fakt. A mluvení se přeceňuje!

[8]: Moc děkuji :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama